„Chtěla jsem udělat něco pro sebe i ostatní“

Taťána pochází z Volyňské oblasti, západní části Ukrajiny. Když začala válka na Ukrajině, utekla ze země se svými třemi dětmi, zatímco čekala čtvrté.

“V Česku jsem do té doby byla jen dvakrát a uměla jsem jen minimum češtiny. Nebylo to jednoduché,“ říká. „Nikdo nevěděl, co se mnou dělat, kam bych měla jít.“  S trochou pomoci se jí podařilo všechno vyřešit samostatně. Našla byt v Brně a podařilo se jí zapsat své dvě starší děti do školy, kam začala docházet jako dobrovolnice. „Neseděla jsem doma a nebrečela nad situací, byla jsem tam i s dětmi každý den, pomáhala jsem s překlady do ukrajinštiny až téměř do porodu,” říká Taťána.

Po porodu se pustila do studia češtiny. “Chtěla jsem udělat něco pro sebe, ale i pro ostatní lidi, z Ukrajiny i z Čech. Chodila jsem na meetingy na pomoc Ukrajině, učila se dvacet minut denně česky. Dlouho jsem hledala kurzy češtiny, na které bych mohla chodit s dětmi. Když se otevřely ty v integračním centru v Brně, okamžitě jsem se přihlásila,” říká Taťána.

“Chodíme ven a komunikujeme v různých prostředích, vždy s sebou máme děti. Učíme se o českých tradicích, například jak se slaví svátky, co znamenají. Učíme se i neformální češtinu.”

Jihomoravské integrační centrum pro cizince v Brně je jedním z 18 integračních center podporovaných v rámci partnerství Ministerstva vnitra a UNICEF, které poskytují podporu a služby uprchlíkům, včetně dětí, mladistvých a rodin. Centra nabízejí bezplatnou výuku českého jazyka, právní poradenství a adaptační a integrační kurzy.

Díky velkorysé podpoře vlády Korejské republiky bylo možné rozšířit služby, které integrační centra poskytují, a to včetně zřízení prostor přátelských k dětem a mládeži, rozšíření programů na podporu rodičovských kompetencí, jazykových kurzů a celou řadu dalších programů přizpůsobených potřebám nejzranitelnějších uprchlíků v jednotlivých regionech.

Taťána bere své dvě nejmladší děti do prostor přátelských k dětem, kde si mohou s ostatními hrát a učit se v bezpečném prostředí, zatímco se Taťána setkává s ostatními rodiči. Vzájemně se podporují, radí si v otázkách rodičovství a života v nové zemi. Jen Centrum pro cizince Jihomoravského kraje doposud podpořilo více než 2 000 dětí a pečovatelů.

Kromě studia češtiny, péče o děti a dobrovolnictví se Taťána snaží najít práci, ale je to náročné. „Na Ukrajině jsem pracovala jako manažerka sociálních médií. I tady jsem se více než rok snažila najít práci, kontaktovala jsem policii, úřad práce - ale pokaždé, když jsem zmínila, že mám čtyři děti, tvrdili mi, že je to příliš složité,“ říká. Tak zatím pracuje na češtině. Až její dvouletý syn nastoupí do školky, zkusí to znovu.

Zároveň se snaží podporovat ostatní, kteří na Ukrajině zůstali. Společně s dalšími matkami pořádají sbírky a dělají, co mohou, aby pomohly. „Máme štěstí, že žijeme tady - ale vždycky děláme něco pro lidi, kteří zůstali na Ukrajině,“ dodává.